13. března 2017

Žháři #1



Seděl ve své kanceláři v nejvyšším patře jeho hotelu vypínajícím se pyšně nad Nuselským údolím a rozvážným způsobem vychutnával kubánské doutník. Hleděl k hradu a nemohl se ubránit nacházení podobností mezi jeho prácí a špičkovou politikou.
Doutník byl perfektní. Představoval první z mnoha výhod spojenectví s dobrými lidmi z Havaje, kteří hledali nejlepší odbytiště pro rum a hm… tabákové výrobky. Luxusní prostředí jeho hotelu se k obdobným schůzkám přímo nabízelo a tato nebyla zdaleka prvním úspěchem. Naopak, neviditelná mezinárodní síť pražské mafie se rozkládá dále a šířeji než kdy předtím. A s Viktorem v zádech, který se stará o Prahu, korunní klenot zločinu, není důvod myslet na malé cíle.
Ano, dejme tomu prezident. Je více na očích a může si evidentně dovolit větší drzosti. Co třeba takový ministr financí? Paralely se v jeho hlavě jen množí. A ty možnosti!
Ale ne, ministry může někdo odvolat a prezidenta nezvolit. Zato jeho? Co může ohrozit mafiánského bosse Antonia Canateliho?

Žádné komentáře:

Okomentovat